Psal se rok 812 v dynastii Tang a pětašedesátiletý vetchý a životem opotřebovaný muž v potu tváře prostřihával stromky, když tu najednou dvě rostliny pnoucí se opodál upoutaly jeho pozornost. Přišlo mu totiž zvláštní, že jedna s druhou byla propletena podobně jako když zamilovaný muž se obejme s milovanou ženou. „Tyto zvláštní popínavé rostlinky musí mít dobrý důvod, proč pospolu právě takto (s)rostou,“ pomyslel si. Vykopal je pak obě i s kořeny a přinesl je domů, kde si je uvařil a snědl.

Již od mládí byl vždy velmi slabý a malátný, takže o něj žádná dívčina ani okem nezavadila. Jenže světe div se, poté co pravidelně sedm dní jedl povařené kořeny, poprvé ve svém životě zatoužil oženit se. Pokračoval v denním příjmu „zázračných kořínků“ po několik měsíců a cítil se mnohem silnější. A po jednom roce zodpovědné konzumace získaly jeho šedivé vlasy opět havraní čerň a i vzhledem působil opět jako mladý člověk. Tehdy se také šťastně oženil a manželství jeho bylo ihned obšťastněno mužským potomkem. Oba, jak otec tak syn, se dožili úctyhodných více jak 130 let. Číňané od té doby vždy pojmenovávali hlízu této vícekvěté vzájemně propletené rostliny „On má černé vlasy“.

Z hlediska moderní medicíny jsou účinky hlízy této speciální rostliny podobné adrenokortikálním (vztahujícím se ke kůře nadledviny) hormonům. Kořen „on má černé vlasy“ vám prostě dává křídla.

MUDr. Petr Hoffmann