Vysoký krevní tlak (hypertenze) je dnes občas nazýván „tichým zabijákem lidstva“, protože třetina z těch, kteří jím trpí, o něm ani neví. Emoční zátěž a nepatřičná strava se čím dál víc skrytě a plíživě projevuje na zdraví dnešní populace. Nejčastějšími subjektivními příznaky, podle kterých si člověk sám může poznat počínající hypertenzi, jsou podle čínské medicíny bolesti hlavy, závratě, pískání v uších či nejasné vidění. Dalšími příznaky pak jsou podrážděnost, vnitřní neklid, náladovost, nespavost, pocit tlaku na prsou, poruchy paměti, zapomínání, zarudlý obličej a mravenčení či mrtvění končetin.

Západní pohled na hypertenzi

V západní medicíně je hypertenze řazena mezi tzv. primárně esenciální idiopatické onemocnění, tj. mezi onemocnění, u kterých nelze zjistit příčinu vzniku (kromě 5 % hypertenze, jež je vzácně způsobena sekundárně nádorem, cévní stenózou, hormonální nerovnováhou). Proto i léčba z pohledu západní medicíny tomu odpovídá, tedy povětšinou symptomatická (tj. tlumení příznaků) a obvykle doživotní. Jen 10 % pacientů je léčeno kauzálně (tj. podle příčiny). Optimální krevní tlak u dospělých by měl být kolem 120/80 mm Hg (rtuťového sloupce). Jako obvykle je vše vždy individuální a relativní, takže i zde záleží na věku, fyzické konstituci a povaze pacienta. Hranicí pro sledování krevního tlaku je hodnota 130/85, hranicí pro léčbu je pak hodnota 140/90. Krevní tlak je tvořen dvěma složkami – vyšší naměřené číslo odpovídá tlaku srdce (systola), které vypuzuje krev, nižší naměřené číslo pak odpovídá elasticitě cév (diastole), která pod tlakem vrací krev zpět do srdce.

Krevní oběh záleží ještě na dalších pěti fyziologických faktorech:

• na velikosti stahu srdce, tedy jakési srdeční pumpy, kdy u srdeční nedostatečnosti je malý vypuzovací objem krve.
  Terapie: kardiotonika (léky posilující srdce) – tento stav může odpovídat v čínské medicíně nedostatečnosti krve XUE XU
• na elastičnosti cév (elastičnost cév s věkem klesá, léčba to bere v úvahu)
  Terapie: betablokátory nebo antihypertenziva (ACE, ARB) – tento stav může odpovídat v čínské medicíně vzestupu jaterního jangu GAN YANG SHI, vnitřního větru NEI FENG a jaterního ohně GAN HUO
• na periferní rezistenci (tj. na odporu cév po těle).
  Terapie: alfablokátory, kalciové blokátory – tento stav může odpovídat v čínské medicíně hlenu TAN – 152
• na objemu krve v organizmu, neboť čím více krve, tím více vody se zadržuje v těle
  Terapie: diuretika (močopudné léky) – tento stav může odpovídat v čínské medicíně nedostatečnosti jangu ledvin YANG XU
• na hustotě krve
  Terapie: antikoagulancia (protisrážlivé léky) – tento stav může odpovídat v čínské medicíně blokádě krve YU XUE
  
  

Čínský pohled na hypertenzi

Rizikové faktory

1. Dědičnost

   Žádný člověk nevznikne náhle mávnutím kouzelného proutku sám o sobě, ale je konečným výsledkem a „šlechtitelským produktem“ (ne však vždy ušlechtilým) předchozích generací, které vytvořily svým způsobem života určitý terén a určité vlohy pro možný vznik určitých nemocí. V případě hypertenze se mocná genetika uplatňuje jak u fyzické, tak u psychické konstituce. Pokud naši předci byli podsadití, tlustí či vysoce emoční, zlostní a choleričtí, mohou tyto zděděné předpoklady zavdávat příčinu k oprávněným obavám do budoucna. Měli bychom se tudíž vystříhat všeho, co může vyvolat hypertenzi. Takovými posledními kapkami do naplněného sudu, který vzápětí přeteče či vybuchne, jsou nadměrné či negativní emoce: strach, podrážděnost, vnitřní neklid, potlačený hněv a zloba, nebo naopak navenek vyjádřený hněv a zloba – to vše organizmu neprospívá a přilévá jen olej do ohně.

2. Životospráva

   Pravidelné každodenní zvyky, jako je cvičení, spánek a práce, dávají našemu tělu určitý řád a pořádek. Vyvíjí se od dětství, jsou hluboce zakořeněné a jejich porušení ve středním věku (mezi 40. a 50. rokem života) může vést k hypertenzi, pokud už není vyvolána dědičností.

   Cvičit bychom měli každý den, pokud možno ve stejnou dobu, pohyb by měl být přiměřený, s postupným zvyšováním dávky. Pokud cvičíme nepravidelně, kupř. 2x týdně, není to z hlediska čínské medicíny dobré, neboť dochází k narušení krevního oběhu a ke zranění (oslabení) jinu, což z dlouhodobého hlediska může vyvolat hypertenzi. Pokud necvičíme vůbec, je to taky špatně. Nadměrné, příliš zatěžující cvičení do úmoru a totálního vyčerpání, i nicnedělání a nečinnost – to obojí může vést k hypertenzi.

   Spánek, který je nedostatečný (krátký) či nekvalitní (povrchový s probouzením se), postupně vede k oslabení jinu, a to zase vede k hypertenzi.

   Práce, která je nadměrná, ať už fyzická či duševní, vede k únavě a k přepracovanosti, jež oslabuje krev xue a energii čchi sleziny a postupně tak vede k hypertenzi.

3. Emoce

   Lidské chování a extrémní emoce mohou vyvolat hypertenzi. Jakékoliv emoce, ať již pozitivní či negativní, pokud jsou nadměrné či dlouhodobé, ve svém důsledku nakonec po čase vedou k vytvoření srdečního ohně nebo k vzestupu jangu, jež mohou vyvolat hypertenzi. Takové emoce jsou u hypertenze podstatně závažnější než vliv stravy. Zdravá brokolice snědená ve stresu při pracovním obědě má v konečném důsledku podstatně větší škodlivé účinky na náš organizmus (a tedy i na vznik hypertenze), než v pohodě a v klidu spořádaný nezdravý řízek.

   Predispozici k hypertenzi mají lidé s těmito vlastnostmi a chováním: nároční, akurátní, perfekcionisté, neschopní být nad věcí (neumí se povznést), bez empatie, sobečtí, žárliví, tvrdohlaví, neústupní, nepřizpůsobiví, prosazující pouze svoje stanoviska, vzdorovití, soupeřiví, odvážní, riskující, závistiví, ambiciózní, nepřístupní, netolerantní, důležití, neschopní se uvolnit, vztahovační, lidé „stažení“ a uzavření do sebe, vzteklí, zlostní, choleričtí, agresivní, nepřiměřeně radostní, ustrašení, stresovaní, frustrovaní, přeceňující svoje možnosti, nereální, toužící po slávě (polní trávě), úspěchu, moci, penězích, dále lidé s nadměrným egem, přeceňující svoje schopnosti, workholici, lidé afektovaní i ti, kteří dělají něco, na co nemají... Všechny tyto emoce a povahy jsou sice jangové, ale zároveň jim chybí prostředky k realizaci, tedy jin. A čím větší deficit jinu, tím větší nerovnováha mezi jinem a jangem a tím i větší riziko vzniku hypertenze.

   Nejdůležitější emocí je hněv, dále nadměrná radost a nepřiměřené starosti!

   Hypertenze z emoční zátěže vzniká postupným oslabováním energie čchi, tím se čchi tlačí buď příliš nahoru (jangové emoce jako je radost a hněv) nebo čchi nemůže klesat dolů (jinové emoce jako je smutek, strach a starosti).

4. Strava

   Strava je kapitolou sama o sobě.

   U hypertenze je zapotřebí zdůraznit 6 nejdůležitějších parametrů:

   • Způsob přípravy jídla – každá potravina, která je ve styku s ohněm, vyvolává v organizmu toxické horko RE DU, jež může vyvolat hypertenzi. Jsou to jídla grilovaná, smažená či řádně vypečená (ta pak hypertoniky v budoucnu také řádně vypečou...). Rovněž i jídla z mikrovlnek, která je třeba nechat dostatečně vychladnout. Nejvhodnější jsou pro hypertoniky jídla dušená či vařená, pokud to jsou schopni akceptovat.
   • Chuť – potrava, která je silně kořeněná, ostrá, slaná, rychle připravovaná („minutky“), na velkém ohni, výrazné chuti – to vše vede k rozvoji vnitřního horka RE a později i ke vzniku hypertenze.
   • Tuky – nadměrná konzumace živočišných tuků oslabuje slezinu a podporuje vznik hlenu TAN, jenž se usazuje na stěnách cév, čímž snižuje jejich průměr a zákonitě i zvyšuje tlak. Čínská medicína upřednostňuje však sádlo a máslo na rozdíl od západní preference ztužených tuků, neboť tyto syntetické tuky, jež byly vyráběny hlavně v době války jako náhražky tuků, jsou našemu tělu přirozeně cizí a náš organizmus je velmi těžko rozkládá a stojí ho to mnoho sil (vyčerpává čchi sleziny). Vzpomeňte jen na vazelínu, namazanou na oji kol, která se v létě nerozloží ani za čtyřicetistupňového horka, zatímco po sádle by za chvilku nezbyl ani mastný flek...
   • Alkohol – je vždy povahy jang a přináší horko RE do organizmu, které později může vyvolat hypertenzi. Alkohol obecně rozptyluje energii čchi, obzvlášť ve spojení s emocemi. Vládne mylná představa, že po vypití skleničky se člověk „uvolní“ a jang rozproudí, ale není to pravda. Alkohol naopak ještě víc rozptyluje jang a vede k jeho úbytku. Ten později chybí, a proto alkohol může vyvolávat i deprese. Pravidelnost stravování – nepravidelná strava, nadměrná či častá oslabuje slezinu, jež pak nemůže produkovat dostatek energie čchi a krve xue. Nedostatek krve XUE XU vede ke vzestupu jaterního jangu GAN YANG SHI a po čase i ke vzniku vnitřního větru NEI FENG. Srdce díky oslabené krvi musí pracovat rychleji, časem se unaví, což má za následek rozvoj hypertenze.
   • Inhalace – silné čichové vjemy jako silné vůně, zápachy, čistící prostředky, dlouhodobá práce v chemické továrně, ale i chemoterapie vyvolávají vznik horkého toxinu RE DU, jenž může způsobovat i rakovinné bujení.
   • Všeobecně se u hypertenze doporučuje omezit stimulující a jangová jídla, jako je černá káva, alkohol, kořeněná jídla, tučná masa, kuře, zajíc, skopové, divočina, sůl a koření, naopak všeobecně vhodné potraviny jsou lilek, celer, rajčata, česnek, obiloviny, rýže, vařené hovězí a vepřové, veškeré ryby (každá ryba je vždy lepší než červené maso) a vše, co pochází z moře.
5. Sex

   Přirozená sexualita, která odpovídá fyzické konstituci, esenci ledvin, věku, ročnímu období a stravě, je naprosto fyziologická a nezraňuje ledviny, jež jsou pak silné a nemusejí čerpat energii ze svých rezerv. Naopak nepřirozený je z hlediska čínské medicíny jakýkoliv exces, tedy i v sexu. Takovými nepříznivými okolnostmi v sexu jsou hlad, únava, přejedení, nadměrný věk, zimní roční období či sex bezprostředně po jídle. Úplnou katastrofou pak je modelová situace, kdy organizmus je ve stavu nedostatku, člověk se přejí, opije alkoholem a navíc je leden... Pak může být na hypertenzi, popřípadě i na nekvalitního potomka, zaděláno! Sexuální akt je totiž maximálně vybuzený stav jang, jenž zákonitě vede k poklesu jinu (něco za něco) a posléze i k rozvoji hypertenze. Je třeba vždy ponechat studánce (ledvinné esenci JING) určitý čas na regeneraci, aby se zase doplnila vodou (jin), jinak častým a nadměrným odběrem (doslova stoupajícím jangem) pramen strhneme a voda vyschne...

   Co je „nadměrný sex“?

   Nadměrnou sexuální aktivitou se rozumí ejakulace u mužů a orgasmus u žen. Sexuální aktivita, která není zakončena orgasmem, neoslabuje esenci ledvin. Normální sexuální aktivita však ledviny neoslabuje v případě, že dojde k zotavení a obnovení esence ledvin. Co je to normální či nadměrná sexuální aktivita, je individuální. Co je pro člověka se slabou konstitucí ledvin nadměrné, to může být pro člověka s normální konstitucí obvyklé apod.

   Nadměrná sexuální aktivita je tehdy, když se objeví po sexu známky únavy, závratí, rozostřeného vidění, bolestí v bedrech, slabosti v kolenou a časté močení. Sexuální aktivita měla by být přizpůsobena věku, fyzické kondici a ročnímu období.

   Přirozená ejakulace u mužů dle věku:
   Věk	Dobré zdraví	Průměrné zdraví
   15	2x denně	1x denně
   20	2x denně	1x denně
   30	1x denně	obden
   40	každý 3. den	každý 4. den
   50	každý 5. den	každý 10. den
   60	každý 10. den	každý 20. den
   70	každý 30. den	nikdy

   Toto jsou pouze všeobecná doporučení. Sexuální aktivita by měla být omezena v případě nedostatečnosti krve a energie čchi, a zvláště pak v případě nedostatečnosti esence ledvin. Podobně i podle ročních období by měla být sexuální aktivita přizpůsobena, a to tak, že největší by měla být na jaře a nejmenší v zimě. Kupř. impotence či předčasná ejakulace u mužů či předčasné porody u žen mohou být důsledkem nadměrné sexuální aktivity.

   Zdravá sexuální síla odpovídá také zdravé a silné ledvinné energii. Oslabení ledvinného jangu YANG XU vede k poklesu sexuální chuti s neschopností užít si sex a dosáhnout orgasmu. Oslabení ledvinového jinu má v těžkých případech za následek vznik prázdného ohně HUO XU, který nemůže být nadměrnou sexuální aktivitou uspokojen. Takový člověk může mít živé erotické sny, vyúsťující v noční poluci u mužů a orgasmus u žen. Proto při ztrátě libida posilujeme ledvinný jang (YOU GUI WAN) a při nadměrné sexuální chuti naopak posilujeme ledvinný jin (ZHI BAI DI HUANG WAN).

Vývoj hypertenze

Vznik a vývoj hypertenze může být buď postupný (u stavů nedostatku jako je nedostatečnost jinu či krve xue), nebo rychlý (u stavů nadbytku kupř. jaterního jangu GAN YANG SHI).

Pozvolný vývoj má 3 etapy:

1. etapa je bez jakýchkoliv příznaků, pouze diastolický tlak (tj. ten druhý, nižší číselný údaj) je zvýšený na 90, ať již přechodně či trvale. Má obvykle vztah k dědičnosti – viz výše.
2. etapa je již s počínajícími příznaky, které se postupně objevují i při normálním krevním tlaku: závratě, bolesti hlavy, pískání v uších, kolísavý krevní tlak, obzvláště po jídle je diastolický tlak mezi 90 – 100.
3. etapa je plně vyjádřena i ostatními příznaky, jako je nespavost, neklid, mravenčení či brnění končetin, zarudlý obličej, zapomínání, bušení srdce a trvale zvýšený diastolický tlak na 120 – 130. Tento stav se může „zvrhnout“ do rychlého procesu nebo do mozkové mrtvice.

Rychlý vývoj se odehrává během několika měsíců a příznaky se projeví do 1 roku. Postiženy jsou spíše mladší ročníky a stav souvisí s dědičností a nesprávnou životosprávou. Diastolický tlak je trvale mezi 120 až i 140 a na vině je většinou stoupající jaterní jang GAN YANG SHI a vnitřní vítr NEI FENG. Projevuje se příznaky, jako jsou prudké a ostré bolesti hlavy, poruchy vidění se závratěmi, někdy až mozková mrtvice s dezorientací, mdloby, obtížným vyjadřováním a obrnou poloviny těla. Dle čínské medicíny brnění jedné poloviny těla, obzvláště pak horní a levé, může být předzvěstí vnitřního větru NEI FENG, který, pokud není správně zaléčen, se může do 3 let projevit právě těmito příznaky či mozkovou mrtvicí.

Příčiny a léčba hypertenze

Podle čínské medicíny odpovídají za vznik hypertenze čtyři hlavní faktory:

1. vnitřní vítr NEI FENG
2. oheň HUO
3. hlen TAN
4. blokáda krve YU XUE
   
   

1. VNITŘNÍ VÍTR – NEI FENG

je vždy spojen s játry. Je také nejčastější příčinou vzniku hypertenze v naší západní společnosti. Vzniká nerovnováhou jinu a jangu, jež je především způsobena potlačenými emocemi, nebo naopak silně vyjádřenými emocemi, jako je hněv a zloba.

Vnitřní vítr má (jak jsme si již v čínské medicíně zvykli) dvě formy:

Vnitřní vítr z nedostatku, ať již krve XUE XU, jinu, obzvláště ledvin a jater YIN XU, případně i jangu YANG XU. Objevují se příznaky, jako jsou závratě, bolesti hlavy, nespavost, bušení srdce, šeroslepost, růžové zabarvení tváří, třes, tiky, svalové záškuby, pískání v uších, bolesti v bedrech, mravenčení či brnění končetin, u žen nepravidelná menstruace. Vítr z nedostatku se projevuje v organizmu jako vánek v přírodě, který se tu a tam zdvihne a lehce zavane, aniž by napáchal nějaké větší škody. Objeví se kupř. tiky, svalové záškuby či mírné, občasné pískání v uších. Oproti tomu vítr z nadbytku se chová jako vichřice, která se náhle vzedme, někdy dokonce může nabýt síly ničivého orkánu či tornáda, jež smetou vše, co jim přijde do cesty, a způsobují tak trvalé poškození organizmu, kupř. nevratné ochrnutí těla či mozku po mozkové mrtvici.

Vnitřní vítr z nadbytku je způsoben nadměrným jangem jater GAN YANG SHI či nadměrným horkem RE, případně ohněm HUO.

Toto horko vzniká díky stagnaci jaterní čchi, která se přeměňuje ve vnitřní horko, jež umožňuje vznik vnitřního větru NEI FENG. Každá stagnace či blokáda, ať již je to stagnace či blokáda jinu, jangu, energie čchi nebo krve XUE, se může přeměnit na horko RE nebo oheň HUO. Vítr rozdmychává oheň a oheň zase plodí vítr – jak říkají staří Číňané „oheň za sebou vleče vítr a naopak“. Vítr má vždy vzestupný směr a ani v tomto případě se nechová jinak. Objevují se bolesti hlavy, silné závratě až motolice, poruchy vidění, pískání v uších, červený obličej, někdy také jen začervenalé tváře (obzvláště vlevo, což odpovídá jaternímu jangu) apod.

Terapie hypertenze způsobené vnitřním větrem NEI FENG (ať již nedostatečným či nadměrným) z hlediska čínské medicíny spočívá ve vyloučení vnitřního větru, ochlazení horka a ohně jater, vyživení krve a jinu jater a posílení ledvin. Takovýmto bylinným prostředkem, v tomto případě by se dalo říci až „univerzálním“, je bylinná směs TIAN MA GOU TENG WAN, která splňuje všechny tyto požadavky. Při jejím testování (historicky první v České republice) v otevřené studii na 22 pacientech v interní a kardiologické ambulanci bylo zaznamenáno subjektivní zlepšení u 67 % hypertoniků – viz níže:

Testování bylinné směsi TIAN MA GOU TENG WAN v kardiologické a interní ambulanci 2004–2005 (primář MUDr. Pavel Havránek, České Budějovice). Hypertenzní choroba je v současné době onemocněním s prevalencí 35 % v dospělé populaci ve věku 25–64 let. Hypertoniků je v České republice kolem dvou milionů. V kardiologické ordinaci ošetřujeme polymorbidní nemocné, složitější případy hypertenze. Tito pacienti byli již většinou léčeni několika preparáty, měli nějaké vedlejší účinky terapie, anebo představují stále medicínský problém i při moderní kombinační léčbě. Při konstrukci studie šlo tedy o pomoc symptomaticky nemocným, u kterých byla standardní léčba pro danou indikaci vyčerpána, kteří měli přetrvávající potíže.

Výsledky: Subjektivní zlepšení udávalo 16 nemocných (67 %), 6 pacientů neudalo výraznou změnu stavu. V popisech zlepšení dominovalo zmenšení bolestí hlavy, ve třech případech došlo ke zlepšení tinitu či hučení v uších, 8 nemocných udávalo zmenšení nervozity a lepší spánek. Při zachované standardní medikaci došlo ve třetím měsíci k poklesu tlaku o více než 10/5 u 11 pacientů, tedy u 46 % léčených hypertoniků. U dvou z nich jsme mohli dokonce vysadit jeden lék ze čtyřkombinace.

Diskuse: Ne všechny symptomy se u nemocných v kardiologické a interní ordinaci daří beze zbytku ovlivnit moderní medikamentózní terapií, změnou pohybové aktivity a dietou. U řady pacientů i přes komplexní přístup a využití všech léčebných metod některé symptomy přetrvávají. Zajímavou možností pro tyto pacienty potom je kombinace klasických léčebných prostředků s využitím alternativních možností, jakou je třeba fytoterapie. Herbální medicína se rozšiřuje po celém světě, využívají se různé zdroje. Máme tedy k dispozici i pomocnou terapii rostlinnými přípravky dováženými z Číny, které jsou považovány za dietní doplňky. Ve své původní vlasti je využití léčebného účinku bylin součástí tradičního systému terapie, která se zdokonalovala během staletí, je úzce svázána se specifickým diagnostickým přístupem a filozofií léčby. Účinek bylin je klasifikován podle jejich vlivu na energetické funkce a kvality, je popisován jako „ohřátí, ochlazení, vyčištění, tonizace“. Analytické metody v USA i v Evropě dokázaly v těchto bylinách objevit oleje, minerály, vitamíny a řadu jednotlivých léčiv, mnohdy velmi komplexních. Čínská medicína byliny často kombinuje, využívá jejich synergického účinku, rozpoznaného během staletí. Takové směsi představují i bylinné tablety, které se snadno užívají, jsou odolné vůči plísním, jejich složky jsou dobře definovány. Sjednotit diagnostické postřehy kardiologa a čínský léčebný návod je obtížné. Přesto jsme se snažili vytipovat skupiny nemocných, u kterých jsme téměř vyčerpali možnosti klasické západní medicíny a kteří zůstávali symptomatičtí, měli navíc právě ty symptomy, které čínský lékař využívá při indikaci příslušné bylinné směsi. Předkládaná malá studie je otevřená, se všemi nectnostmi takového přístupu. Jsme přesvědčeni, že placebový efekt je u nemocných nastavených na kombinační klasickou farmakoterapii již omezen, vyčerpali jsme před nasazením této pokusné terapie i naše možnosti psychoterapie. Subjektivní zlepšení 67 % u hypertoniků pokládáme za velmi pravděpodobný doklad pozitivního účinku na subjektivní symptomy, u 46 % hypertoniků byl zaznamenán i signifikantní pokles krevního tlaku. Za hlavní smysl studie považujeme průkaz minimálního výskytu vedlejších účinků. Přídavek uvedené bylinné směsi se jevil jako bezpečný i u nemocných hypertoniků s vícečetnou kombinací klasických léků.

Závěr: Otevřená studie na 46 nemocných s těžší formou hypertenze prokázala možnost použití bylinné směsi TIAN MA GOU TENG WAN k symptomatickému zlepšení obtíží nemocných. Signifikantně se zlepšily i některé objektivní ukazatele, hodnoty krevního tlaku a spotřeba tablet. Nezastihli jsme žádné závažné vedlejší účinky, nezjistili jsme žádná rizika lékových interakcí.

viz článek: Výzkum bylin

2. OHEŇ – HUO

Hypertenzi způsobuje vnitřní oheň, který je zapříčiněn nejčastěji (z 90 %) nadměrnými emocemi, zbylých 10 % se přisuzuje napadení zevním horkem či ohněm, který se usídlí v organizmu a rozpoutá vnitřní oheň (často takto vzniká třeba i lupénka). Stagnace či blokace vedou dříve nebo později k vytvoření vnitřního ohně HUO. Smutek, strach a obavy oslabují jin a zavdávají tak příčinu ke vzniku lehkého jangu plovoucího po povrchu, což v našem případě představuje vnitřní oheň z nedostatku HUO XU. Objevují se příznaky horka z nedostatečnosti jinu, hlavně ledvin a jater YIN XU + RE, jako jsou závratě, noční pocení, sucho v krku, horko v 5 srdcích (na ploskách, dlaních a na hrudi), bolesti v bedrech, pískání v uších, narůžovělé tváře, kdy červená barva je jakoby na povrchu na normálně zabarvené tváři a v oblasti čelistí je zesílené začervenání, noční poluce, erotické sny, sterilita, impotence, předčasná ejakulace. Terapie spočívá ve vyživení jinu ledvin a jater a snížení vnitřního ohně. ZHI BAI DI HUANG WAN je bylinná směs nejen pro ženy v přechodu, ale užívá se ke snížení falešného ohně HUO XU.

Později, v případě ústupu příznaků falešného ohně (tj. horka v 5 srdcích, sucha v krku a v ústech, návalů horka, zarudnutí tváří apod.) je třeba doplňovat a vyživovat nedostatečný jin ledvin a jater YIN XU, což je bezpochyby běh na dlouhou trať. V tomto případě výše uvedenou bylinnou směs pak zastoupí QI JU DI HUANG WAN, jenž neslouží pouze ke zlepšení zraku, ale k vyživení jinu ledvin a jater.

Neklid, nervozita, lekavost, úzkost, nespavost, bušení srdce, arytmie, extrasystoly – tyto všechny příznaky mohou doprovázet tzv. emoční hypertenzi, jež vzniká z nedostatečnosti jinu srdce a ledvin s ohněm v srdci. Tato hypertenze se projevuje i jako známý syndrom bílých plášťů, kdy při očekávaném měření u lékaře je zaznamenán podstatně vyšší krevní tlak než při změření tlaku doma v klidu. Doporučenou bylinnou směsí je pak zde TIAN WANG BU XIN WAN.

Hněv a radost pak vedou k rozdmychávání ministerského ohně v játrech a císařského ohně v srdci, což obojí představuje vnitřní oheň z nadbytku HUO SHI. Vyznačuje se výraznými projevy horka z nadbytku RE SHI, které jsou patřičně vyjádřeny a přecházejí do ohně HUO SHI. K těmto příznakům patří prudké motolice, bolesti hlavy, hořko v ústech, trvalé nachové zabarvení obličeje, zarudlé oči, neklid, podrážděnost, agitovanost, nespavost či bušení srdce. Tento stav se také léčí nejsnáze, neboť bylinná směs LONG DAN XIE GAN WAN „hasí“ oheň asi tak, jako když se z přehuštěné pneumatiky (stav nadbytku) vypouští vzduch, což je vždy podstatně rychlejší, než když se prázdná pneumatika (stav nedostatku) nafukuje. Tento oheň však nesmí hořet příliš dlouho, protože může způsobit nenapravitelné škody, kupř. mozkovou mrtvici s trvalými následky (dlouhotrvající přetlak v pneumatice může vést k jejímu prasknutí). Západní léky zvané betablokátory, používané často při hypertenzi, z hlediska čínské medicíny také hasí oheň, avšak nejen oheň patologický (rozbujelý císařský oheň v srdci), ale i oheň fyziologický (ministerský oheň v ledvinách), podobně jako když hasíme rozdivočelý táborový oheň. Léky také nejprve prospívají, posléze však hasí i dříví, které je potřebné k hoření, a ohýnek uhasne úplně. Proč je vůbec potřeba hasit velký oheň? Nekontrolovatelný oheň spaluje vše, jeho plameny zasahují i do blízkého okolí a sžírají i ostatní orgány. Intenzivně se spaluje materiál – dřevo (v našem pojetí JIN), který pak samozřejmě v budoucnu chybí a nadměrný oheň tak může náhle zcela vyhasnout (impotence, mozková mrtvice či smrt). Vyvažovat hašení ohně na jedné straně (snižování jangu) a současně doplňovat palivo na straně druhé (zvyšování jinu) je velké umění a vyžaduje filigránskou práci. Záleží také na tělesné konstituci člověka: nadměrný či horký typ má vždy větší odolnost vůči „hašení“ chemickými léky a jejich vedlejším účinkům. Takovým negativním účinkem betablokátorů je impotence či snížené libido u mužů (chybí jim fyziologický oheň života), což lze současně doplňovat, ovšem opatrně, bylinnými směsmi, jako je JIN GUI SHEN QI WAN či DONG CHONG XIA CAO WAN. Po snížení patologického ohně se  pokračuje v terapii opět bylinnou směsí TIAN MA GOU TENG WAN, v praxi se často používají obě výše uvedené směsi současně od samého počátku léčby.

3. HLEN – TAN

Hlen TAN vždy souvisí se stravováním. Objeví se tehdy, když slezina nestačí všechnu „škodlivou“ zatěžující potravu a pití zpracovat a produkuje vlhko SHI. Díky hromadění vnitřního vlhka a jeho stagnaci se vytváří horko RE (pokud zde existují již předpoklady k horku), které pak ještě víc zahušťuje vlhko a vytváří se horký hlen TAN RE. Představme si horkou trubku, v níž proudí kalná voda, jejíž vodová část se odpařuje a zahušťuje horkem z trubek. Kal houstne, je vazký, obtížně cirkuluje, až stagnuje, usazuje se a „lepí“ na stěny, čímž zužuje průměr trubky a zákonitě tak zvyšuje i průtokový tlak. Tento hlen TAN RE spolu s emocemi je pak původcem nejen hypertenze, ale i kupř. zvýšeného cholesterolu, krevních tuků či tukových nádorů lipomů. Terapie v tomto případě spočívá v rozpuštění horkého hlenu, vyloučení vlhka, posílení sleziny a stažení vnitřního větru, jenž vzniká produkcí horka. Doporučenou bylinnou směsí je WEN DAN WAN spolu s TIAN MA GOU TENG WAN.

4. BLOKÁDA KRVE – YU XUE

Blokáda krve z nadbytku YU XUE SHI může také způsobovat hypertenzi, kdy se hlen TAN postupně ukládá na stěnách cév v podobě aterosklerózy (případně i v podobě různých mozkových cyst či nádorů), čímž se opět zužuje průměr a zvyšuje tlak. Krev xue je spolu s hlenem TAN navíc značně viskózní, hustá a její zpomalený průtok zavdává příčinu ke vzniku embolií, trombů či namodralých křečových žil (načervenalé křečové žíly vznikají na podkladě blokády krve z nedostatku YU XUE XU). Typickými příznaky stagnace krve z nadbytku YU XUE SHI jsou: nafialovělé zbarvení kůže, která je černá jako hlína a suchá; nafialovělé zbarvení rtů a nehtů; nafialovělý jazyk, někdy i s tmavými tečkami; bodavé bolesti na hrudi, občas i kolem žaludku; tmavá stolice. V západní medicíně tomuto stavu nejčastěji odpovídá angina pectoris, ateroskleróza, stavy po infarktu myokardu a bypassu, varixy, embolie, trombózy, záněty žil či klaudikace (tj. bolesti dolních končetin při chůzi). Terapie spočívá v odblokování krve, odstranění hlenu, rozproudění a vyživení krve a snížení vnitřního horka. Bylinná směs s těmito účinky je DAN SHEN YIN WAN nebo XUE FU ZHU YU WAN, jež se podává společně buď s LONG DAN XIE GAN WAN v případě ohně HUO SHI, nebo s TIAN MA GOU TENG WAN u vnitřního větru NEI FENG.

Bylinná směs DAN SHEN YIN WAN byla testována primářem MUDr. Pavlem Havránkem v kardiologické a interní ordinaci v Českých Budějovicích v roce 2005. Na souboru 22 nemocných s anginou pectoris byla v otevřené studii zjišťována účinnost této bylinné směsi. Léčbu hodnotilo pozitivně 77 % nemocných (17 pacientů). Tito pacienti udávali zmenšení četnosti záchvatů bolesti na hrudníku nebo spotřeby tablet nitroglycerinu. 5 pacientů udalo i zlepšení dechu, 3 pacienti pozorovali ústup edémů dolních končetin. Vzhledem k tomu, že během studie byly volně měněny dávky ostatních medikamentů včetně statinů a fibrátů, nelze hodnotit změny krevních lipidů a vliv terapie a dyslipoproteinémii.

viz článek: Výzkum bylin

Psychoterapie

Psychoterapie je u hypertenze spolu s užíváním bylinných směsí nejefektivnější příčinnou léčbou. Spočívá ve změně životosprávy, a to nejen jídelníčku, ale i zavedení pravidelnosti, přiměřenosti a vyváženosti mezi bděním a spánkem, prací a dovolenou, prací fyzickou a duševní, mezi sportováním a relaxací...

Lidé s hypertenzí však většinou nejsou ochotni naslouchat takovýmto, podle nich zbytečným radám a řečem. Mají přece svoji hlavu a ví nejlépe, jak na to! Pak můžeme jít tou cestou, že jim decentně připomínáme myšlenku na smrt, a snažíme se je přimět, aby se občas zamysleli nad smyslem svého konání a života vůbec. „Život jsou nekončící prázdniny“ říká jedno čínské přísloví a připomíná ono latinské „Carpe diem“ čili užij si dne, a to se všemi jeho radostmi i starostmi. Koneckonců i český klasik pravil, že každého dne se něco krásného začíná a každého dne se i něco krásného končí. Člověk by měl využívat (v rozumné míře) všeho kolem sebe, aniž by měl touhu to vše vlastnit, tak jako třeba na dovolené v luxusním hotelu, kde lze použít bazén, saunu, tenisový kurt apod. Až umřeme, stejně si nic s sebou nevezmeme, protože „smuteční rubáš kapsy nemá“.

Ostatně i Jára Cimrman prohlašoval, že „je zakázáno cokoliv s sebou bráti do hrobu!“ Co všechno vede ke zvýšení jangu, a tedy i k možnému vzniku hypertenze? Sledování hororů, akčních filmů, sportovních přenosů, občas i zpráv a televizních novin, poslech příliš hlasité hudby či hudby ze sluchátek, hazardní hry, automaty, sázky.

Adrenalinu je kolem nás dost a dost a někteří lidé ho ještě podvědomě vyhledávají, nebo si ho vytvářejí – kupř. je zajímavé, že v adrenalinové (jangové) době válek, zemětřesení, tsunami či povodní nikdo nemá tendenci provozovat sporty typu bungee jumping. Jejich boom nastává vždy až v období klidu, kdy tento adrenalin jaksi chybí. Místo těchto jangových činností a sportů bychom se měli věnovat spíš čtení (i básní), umění, filozofii, výstavám (ne aukcím!), procházkám do přírody, pomalým, uklidňujícím cvičením typu čchi-kung a taj-čchi a podobně, abychom tak zpomalili a přibrzdili rychlík života nezadržitelně se řítící do tunelu, z kterého se již nevyjíždí... Měli bychom se poněkud zklidnit. „Někteří nosí buvolí kůži, jiní zase musí nosit luk a šípy“ – tento konfuciánský výrok chce říct, že někteří lidé (rychlí, akční – náš případ) by měli zpomalit a ubrat, tak jako buvolí potah pomalu brouzdá v rýžovém poli, jiní (lidé pomalí, těžkopádní) by naopak měli dosahovat svých cílů rychleji a přímočařeji, jako když vypuštěný šíp zasáhne svůj cíl.

Člověk je zvláštní tvor – jakmile se mu vede dobře, netrvá dlouho a sám se postará o to, aby tomu tak nebylo. Vždy se něco přihodí, nebo si něco přivodí a hned je zase vše jinak. To je takový jin a jang v praxi, nahoru, dolů, prostě jakási houpačka života. Jde jen o to, abychom z té houpačky nespadli a ustáli i případné pády a otřesy, abychom uměli vzít rozum do hrsti, oddělit zrno od plev a vybalancovat i z té největší šlamastyky. I tady platí, že co člověka nezabije, to ho posílí, ale zároveň i konstatování, že člověka můžete sice porazit, nikdy však zničit!

Kšandy, záplaty a jiné mechanizmy

Jaký je vlastně rozdíl mezi západní (chemickou) léčbou a čínskou (bylinnou) léčbou hypertenze? Nejlépe se vše vysvětluje na příkladech ze života. Uvedeme si jeden komický, protože ani v nemoci nemá člověka opouštět humor.

Představme si hypertenzi jako pacienta v trenýrkách: guma v trenýrkách je céva, pacient to, co jí proudí. Časem se našemu pacientovi začne zakulacovat bříško (zvyšovat krevní tlak), a zvýší se tedy i tlak na gumu (tlak na cévy). Západní medicína povoluje gumu pomocí medikamentů typu betablokátorů a vasodilatancii – léky na rozšíření cév (roztahuje gumu) a pomocí diuretik – močopudných léků, které nepřirozeně odvodňují organizmus a snižují tak objem pacientova břicha. Účel světí prostředky a tlak se tím na čas upraví. Přirozenější by však bylo prosté „zhubnutí“ pacienta, tedy odstranění příčiny. Toto „zhubnutí“ dle čínské medicíny spočívá ve snížení zvýšeného jangu, který tlačí na cévy (a tudíž i na gumu u trenýrek). Po určité době však našemu západnímu pacientovi chemické léky přestávají fungovat, neboť guma se časem vytahuje a trenýrky pak, aby nespadly, dostávají kšandy, v našem případě trojkombinaci dalších západních léků. Náš pacient je však záživný jedlík a stále při chuti, tudíž za chvíli se nevejde do trenýrek, jsou mu těsné, škrtí ho, což odpovídá houstnoucí náplni v cévách (z čínského pohledu blokádě krve). Více však již guma, ani za pomoci kšand, roztahovat nejde, jinak by praskla, proto je třeba použít léky bránící shlukování destiček antiagregancia a také bypassy a umělá propojení, což odpovídá našití klínu do trenýrek a nastavení gumy, aby se do nich náplň vešla. Někdy se stane, že přes veškeré záplaty a nastavování klínu klínem dojde k protržení gumy či trenýrek – takovou situaci pak představuje mozková mrtvice: při protržení trenýrek jde o slabou mozkovou mrtvici, kdy následky se více či méně upraví a stabilizují (dle místa poškození lze našít záplatu), při přetržení gumy jsou následky již nevratné – ochrnutí, někdy i definitivní konec. Kdo má vysoký tlak, toho trefí šlak, říkávaly naše babičky a my jen můžeme dodat, že tak dlouho se guma natahuje, až se jako ucho utrhne.

Někdy bychom chtěli naše staré roztrhané a těsné trenýrky vyměnit za nové, větší a hezčí, ale toto zboží není bohužel na skladě (a ani objednat se nedá). Zdraví prostě není houska na krámě – máme jen jedno a podle toho bychom s ním měli zacházet. Pacienti s hypertenzí se většinou dostávají k čínské medicíně až po určité době, kdy jsou „zaléčeni“ západními léky a gumy jsou různě vytahané. Léčba z pohledu čínské medicíny pak spočívá v dlouhodobém užívání přirozených prostředků (bylinných směsí). Tyto bylinné směsi, pomocné „čínské kšandy“, se pak užívají buď současně s chemickými léky, nebo samostatně, ale prakticky doživotně, jinak trenýrky nevydrží. Pečujme proto dobře o svoje trenýrky – chraňme si své zdraví, jinak pozdě bycha honit...

V případě pochybností při volbě bylinné směsi zkuste Test Dobrý jazyk.

MUDr. Petr Hoffmann