Zhi Ban Xia
„Prsty, jež připravovaly zátop, zemdlí, plamen se přenáší; a neví, kdy se vyčerpá!“
(Mistr Zhuang)
Vysoko v horách Čchin-ling byla chaloupka. Působila jako spokojeně doutnající uhlík na dně údolí vrchovatě vysypaného sněhem. Venku sice řádila třeskutá zima, ale obyvatelům vyhřáté domácnosti to těžkou hlavu nedělalo. Postarší manžel Šeng se svou ženou Šuj takových zim tu zažili již na desítky. Děti jim již odrostly a odešly podél toku Žluté i Dlouhé řeky založit své vlastní domovy. Jako každý podzim se tu i letos všechny dcery a synové i s vnoučaty potkali a pomohli Šengovi a Šuj připravit dostatek zásob. Jídla, dřeva a bylin.
Tato zima však byla přece jiná. Šuj nemohla vstát z postele. Střídala se v ní horkost s chladem. Bolest se jí zažírala do hloubky. Dýchala mělce. I když o ní Šeng pečoval s veškerou pílí a láskou, její stav se nelepšil. Ba naopak. Jídlo v sobě Šuj neudržela. Ač pila od rána do hluboké noci, stále si sípajíc stěžovala, že má v krku troud a pálí jí žáha. Dokonce ani odvary z léčivých bylin tentokrát úlevu neposkytly. Přitom jim vždy předtím byly spolehlivou oporou, když už je nějaká nemoc chtěla sklátit...
Jednoho rána bezradného Šenga zatahala Šuj slabě za rukáv. Ten se nad ní sklonil, aby chrčivá slova dokázal rozeznat: „Muži, najdi ty synovo poznámky...“. Ano, jak na ně mohl zapomenout? Sice se na syna čílil, že jim nepomáhá v lese. Ten však protentokrát u nich jen spal a psal. Byl to lékař, jenž celý rok putoval po širé Říši středu. Nacházel byliny, chystal směsi, uzdravoval. Každý rok jim přinesl dostatek léčivých zásob. Když pak vyrazil zas do světa, několik zatoulaných papírů po něm pod truhlicí zůstalo. Slza skanula Šengovi po tváři, když našel na jednom z listů přesný popis stavu, jenž jeho ženu svíral. Dle návodu odvážil potřebné množství sedmi bylin a než přišlo novoluní, Šuj v chaloupce radostí přímo sálala a ani venkovní mráz jí pod kůži nezalezl.
Syn další rok dorazil již na jaře. Našel zdravím kypící rodiče a stránky zapomenutých poznámek rozpité slzami vděčnosti. Pro bylinnou směs se od těch dob vžil název Krůpěj z lesní studánky. Nejen na znamení probouzející se přírody a života.
Zhi Ban Xia (Pinellia ternatae) z hlediska tradiční čínské medicíny vylučuje vlhko, rozpouští hlen, stahuje vzbouřenou čchi.
MUDr. Petr Hoffmann