Koukám na ten svět,

jak se šine vpřed,

jak sekačka na zahradě.

Koukám na ten svět,

hlavně mít všech pět

ještě chvíli pohromadě…

zpívá na svém novém albu Marek Eben a mezi řádky tak trefně vystihuje situaci v současném světě, společnosti, politice či kdekoliv jinde, třeba i v medicíně. Někdy se zdá, že je dnešní doba naprosto nepřehledná až chaotická a už ani nevíme, kdo je pytlák a kdo hajnej – a kdo z těch pytláků je hajnej tajnej… Ale je zapotřebí se v té záplavě a téměř až džungli všemožných a protichůdných informací vždy správně orientovat a zachovat si tak za všech okolností zdravý rozum. Ten je pak také i základem našeho duševního a potažmo i fyzického zdraví.

Kupř.  takové obyčejné nachlazení či viróza – a člověk chce býti, jak je v dnešní hektické době zvykem,  ihned (neb včera bylo pozdě) bez bolesti a zdráv, neboť má spousty práce a povinností, vždyť máme přeci moderní „špičkovou“ medicínu se vším všudy! Ale ouha – přírodě se poručit nedá. Jak nemoc přišla, tak postupně (toto je třeba zdůraznit!) zase i odejde, jen je zapotřebí ji vždy dáti čas a správně zaléčit (kupř. dle zásad TCM – viz Nachlazení a virózy). Nemá tedy smysl okamžitě nasazovat či dokonce vynucovat si „špičkové“ léky v podobě antibiotik, kortikoidů či analgetik apod. Při virových onemocněních, která jsou také nejčastější, jsou tyto kalibry naprosto zbytečné, a naopak jen prodlužují nemoc a její rekonvalescenci, neboť dle TCM tzv. Škodlivinu (kupř. Chladný Vítr) jen zatlačují hlouběji a později se z ní tak mohou vyvinout i různá chronická, alergická či autoimunitní nemoci apod. A přitom na začátku byla zcela „obyčejná virózka“. Umělcem dneška je pak takový lékař, který v podstatě léčí tím, že „neléčí“ – rozšifruje nemoc a pak šetrně léčí – v tomto případě sdělí pacientovi, že to není nic vážného a že za pár dnů bude zase chlapík jako rys, jen je třeba vydržet s nervem. A tím mu také v podstatě ušetří zdraví i do budoucna, neb kanónem na komára umí střílet kdekdo…

Podobně je to i s nadměrným užíváním chemických léků (tzv. polypragmasie), což souvisí s naší někdy až přehnanou starostlivostí o naše zdraví. Až to občas vypadá, že čím více budeme polykat léků, tím budeme zdravější. Opak však bývá pravdou. Každý lék má totiž vždy své plus i minus. V případě užívání vícero léků se tyto účinky (bohužel ty vedlejší) mezi sebou často násobí a člověk či lékař pak už jen vytlouká klín klínem… Kteréžeto příznaky a potíže jsou „od nemoci“ a které pak jako vedlejší účinky „od prášků“? Toť vždy svízelné a nelehko pak zamotané klubíčko rozmotat. Nikdo nikdy přesně neví, co udělá jeden chemický lék s druhým, co třetí se čtvrtým či pátý s druhým apod., neboť naše tělo je ohromný a složitý systém s miliony reakcí, každý jsme také jiný, a tudíž i jinak na léky reagujeme. Jakýkoliv nepřirozený zásah vždy určitým způsobem naruší jemné předivo těchto vzájemně se podporujících vztahů neboli vitality (či také imunity). Každý lékař pak léčí (neb musí) ze svého hlediska „to svoje“ – jeden štítnou žlázu, druhý vaječníky, třetí vysoký tlak, čtvrtý zažívání, pátý alergii. To aby se v tom jeden vyznal… A hlavně pak chudák naše tělo, co vše musí vydržet – což ostatně zase ale svědčí i o naší dobré vitalitě!  Méně tak znamená více a nabízí se i parafráze z energetického sloganu: Neužívají se někde zbytečně?

Perličkou nakonec (avšak ne třešničkou na dortu, spíše se jedná o takovou černou perlu) je nařízení EU ohledně užívání bylin a popisu jejich účinků. Zřejmě všichni již ví, že EU „díky“ silné farmaceutické lobby schválila v roce 2011 zákon, že určité byliny se nesmí používat vůbec, jiné zase tehdy, až se, třeba také po 15ti letech, dokáže jejich „nezávadnost“, a hlavně se nesmí popisovat účinek bylin na organismus, neboť to nejsou léky a nejsou vědecky ověřeny. V případě TCM je to absurdní, protože není starší, prověřenější či sofistikovanější medicíny, než je klasická čínská medicína a její zkušenosti s bylinnou terapií… Paradoxem je, že většina populace to sice ví, ale chová se tak, jako že to neví. Tato schizoidní situace připomíná tak trochu „vládu jedné strany“ (farma lobby) za komunismu. Lidé si sice mysleli a věděli své, ale navenek říkali a jednali opačně. Našlo se však pár odvážných jedinců – disidentů, kteří byli vládnoucím režimem pronásledováni, potlačováni a hanlivě častováni jako renegáti či ztroskotanci. Ti říkali nahlas to, co všichni věděli: císařovy nové šaty jsou jen šalba a klam, neboť „král Herodes je nahý“. Podobně se tak i dnes musí informace šířit ilegálně, zaheslovaně či samizdatem, ač je Listinou práv a svobod univerzálně zaručena svoboda slova a volný přístup k informacím… TCM není žádná fake news, hoax či dezinformace na rozdíl od mnoha „zaručeně ověřených vědeckých studií“, měnících se rychlostí metelesku blesku. Historie nás však učí, že dříve či později se nakonec každá dobrá věc zákonitě prosadí, podobně jako se šídlo v pytli neutají (neboli řečeno slovy Lao-c‘: Vytryskne-li čistý pramen, hrstmi hlíny jej nezastavíš.). A tak jen čekáme ne na Godota, ale na podobně osvícený rok 1989, a to s nadějí na brzký termín!

Tož vezměme rozum do hrsti a zachovejme si v každé situaci zdraví a zdravý rozum - tedy všech svých pět pohromadě.

Text: MUDr. Petr Hoffmann