Jsou byliny a byliny… S některými informacemi o bezpečnosti a kvalitě bylin je to podobné jako kupř. s informacemi o kuřecím mase – dle současných, ale i minulých zdravotních doporučení je kuřecí maso velmi zdravé (netučné, dietní, lehce stravitelné…) oproti třeba vepřovému (tučné, těžce stravitelné…). Avšak dnešní kuře již není to, co bývalo – tedy „kuře ze dvora“, co pobíhalo a rostlo pozvolna jen na přirozené stravě. Dnes je už kuře jen jakýmsi ježkem v kleci, který se zaoblí díky syntetickým granulím a hormonům za rekordně krátkou dobu (kupř. i za 30 dnů...). Avšak rozumní a o zdraví se zajímající lidé nechtějí již toto tzv. zdravé kuře z klece, ale opravdu zdravé kuře ze dvora, které se vyznačuje mj. poctivým žlutým sádlem. A tak se velkovýrobce promptně přizpůsobí – kuře bude sice pěstovat venku na farmě, ale krmeno bude zase jen chemickými rychlosměskami, které však budou imitovat žluté sádlo a spotřebitel bude spokojen, neb přeci jen jí to zdravé zlaté farmářské kuře… Jinou možností pak je nakupovat u osvědčeného prodejce či farmáře, který poctivě pěstuje kuřata jako za starých časů a dle našich představ – kuřata jsou sice dražší, zato však máme jistotu, že platíme za 100% kvalitu a bezpečnost.

Paralela mezi bylinami a chemickými léky je nasnadě. Byliny zde představují kuřecí maso a syntetické léky pak zase vepřové maso. Avšak i mezi bylinami jsou dnes velké rozdíly, stejně tak jako mezi současnými kuřaty. Byliny mohou obsahovat nadměrné množství těžkých kovů, baktérií, plísní (ježek v kleci) či pesticidů (hormony). Těžké kovy, baktérie a plísně výrobce otestuje v akreditované laboratoři pro potravinové doplňky (vypustí ježka z klece na farmu a ejhle – farmářské kuře je na světě!). Ovšem krmí je dále hormony, imitujícími žluté sádlo, aby spotřebitel nabyl dojmu, že se jedná o 100% přirozeně přírodní kuře z farmy – podobně jako když výrobce bylin uvádí, že jeho produkty jsou testovány na pesticidy, ale již neuvádí, na kolik druhů, zda-li každá šarže apod. Je třeba říci, že jen velmi malé promile výrobců testuje na celé spektrum pesticidů (přes 500 druhů), a navíc každou šarži bylin – ty se testují pouze v akreditované laboratoři pro léčiva, kterých je v Evropě poskrovnu.

Všechny naše bylinné směsi jsou buď ve formě bylinných tablet, nebo pak nápojů, podobných instantnímu prášku. Tablety jsou slisovány rovněž z tohoto bylinného prášku (koncentrace bylin 5:1), který je podobný kakau. Lze je rozpustit v horké vodě, event. i přidat bylinný nápoj a zapíjet tím kupř. snídani, neboť takto rozpuštěné byliny se velice snadno a kompletně vstřebají, což pak samozřejmě zvyšuje jejich účinnost.

Když už, tak už!

Existují však i jiné formy bylinných produktů, které však nesou v sobě různé nevýhody či event. rizika:

• Jednotlivé čínské sušené byliny, ze kterých se sestavují bylinné směsi, mohou představovat dvojí nebezpečí:

1. Obsahují nežádoucí pesticidy, které u potravinových doplňků není potřeba vůbec kontrolovat (na rozdíl od testování pro léčiva, kde je však norma nesrovnatelně přísnější).

2. Pokud nejsou dostatečně „ošetřeny“ pesticidy, tak pak často bývají při dlouhé lodní cestě ze třetího světa kontaminovány mikroplísněmi, a to navzdory pečlivé vakuaci bylin, neboť vlhko a horko si vždy udělá své. Otázkou pak je, co je menší zlo. V tomto případě obojí není dobře, neb do organismu se tak zbytečně dostává tzv. Horký toxin, jenž se chová vskutku jako pozvolna působící jed… jak od Maryšy, řekl by Vávra. A i kdyby se nakrásně povedlo dovézt sušené byliny bez pesticidů a mikroplísní, kupř. letadlem, tak další problém nastává při jejich skladování, neboť byliny se musí uchovávat za přísných skladovacích podmínek. Kupř. sušené květy se skladují při jiné vlhkosti a teplotě než zase sušené kořeny apod. Což se obvykle neděje, i když se dovozci budou dušovat, že to dělají správně. A tak jsou opět byliny kontaminovány různými mikroplísněmi, které se nezničí ani převařením - podobně jako když si člověk uvaří plesnivou či zapesticidivanou brokolici, tak mu vitamíny z brokolice nejsou nic moc platné…

• Lze setkat i s tabletami, které se vyrábějí z dovezených syrových bylin, což představuje stejné riziko jako u předchozích, jen v jiné formě.

• Bylinné kuličky, dovážené z Číny, jsou sice povětšinou zaštítěny certifikátem GMP (Good Manufacturing Praxis), ale nároky na kvalitu jejich bylin odpovídají zase pouze požadavkům na potravinové doplňky. Hlavně obsahují poměrně velké množství leštících a zhutňujících látek, včetně škrobu. Hojnost škrobu způsobuje nadýmání a přibírání na váze, tvrdé a leštěné kuličky se zase obtížně rozpouštějí a vstřebávají v trávicím traktu, což oslabuje Slezinu. V případě dlouhodobého užívání vyšších dávek kuliček (což je při jejich velikosti a koncentraci nutnost!) je pak tento nežádoucí efekt zcela evidentní. Tedy v malé dávce příliš nepomohou a ve velké dávce mohou způsobovat jiné potíže.

• Rovněž podobně se obtížně rozpouštějí i veškeré obalové kapsle, ač jsou třeba veganské či želatinové, neboť vždy oslabují Slezinu a přinášejí tak Vlhko do organismu. Pro výrobce je to sice ta nejjednodušší a nejlevnější forma, jak „zabalit“ byliny, ovšem ne však výhodné až pro pacienta…

• Další možnost čínských bylin, se kterou se našinec může setkat, jsou alkoholové tinktury. Ty se používaly dříve ve staré Číně, obzvláště v zimním období a v horských oblastech, neboť alkohol vždy přináší do těla Horko a Vlhko. Tedy spíše pro první dny nachlazení (při napadení chladným větrem) k vyvolání pocení. Tinktury obsahují vysoké procento alkoholu (až 50%) a minimální, stopové až homeopatické ředění bylin. Alkohol se z nich neodstraní ani náhodou tím, že do nich přidáme trochu horké vody - takto chemické zákony nefungují: když si do rumu přidáte horkou vodu, tak množství alkoholu se nemění. Malé děti s takovouto pravidelnou konzumací alkoholu pak připomínají dřívější východoslovenské praktiky, kdy se makovice máčely do slivovice, aby děti dobře spaly…

Není tedy vůbec jednoduché zajistit zdravé bylinné produkty. Jediná čistá forma čínských bylin (v našem evropském případě) existuje koncentrovaný extrakt z jednotlivých bylin v podobě prášku, který je pak slisován (bez chemických přísad) do tvrdých tablet či lze použít samotný prášek jako nápoj. Nespornou výhodou je výroba koncentrovaného prášku z naprosto čistých bylin (bio, bez pesticidů…), a to přímo na místě sběru. Díky pasterizaci bylin pak již nemohou býti dále kontaminovány. Tento instantní prášek je opět testován (již podruhé, neboť poprvé na Taiwanu) ve švýcarské laboratoři Phytax na standardy pro léčiva, tedy na vše možné i nemožné, včetně identifikace bylin a maximální spektrum pesticidů.  A teprve poté lze přistoupit ke slisování bylinných tablet či přípravě bylinných nápojů. Celý proces trvá minimálně půl roku a někdy vskutku nelehká a dlouhá je cesta až ke koncovému pacientovi.

text: MUDr. Petr Hoffmann