Otevřená studie na souboru nemocných v kardiologické a interní ambulanci.

Účinek čínské bylinné směsi Uvolnění napjaté tětivy na léčbu hypertenze a Ušlechtilost lotosového květu na léčbu anginy pectoris.

Úvod

Hypertenzní choroba je v současné době onemocněním s prevalencí 35% v dospělé populaci ve věku 25-64 let. Hypertoniků je v České republice kolem 2 milionů. V kardiologické ordinaci ošetřujeme polymorbidní nemocné, složitější případy hypertenze. Tito pacienti byli již většinou léčeni několika preparáty, měli nějaké vedlejší účinky terapie, anebo představují stále medicínský problém i při moderní kombinační léčbě.

Další zajímavou skupinou nemocných jsou pacienti s anginou pectoris, kteří byli v mezích dnešních možností komplexně ošetřeni, včetně revaskularizace a metabolické léčby srdeční ischémie, a přesto mají stále problémy.
Při konstrukci studie šlo tedy o to, pomoci symptomaticky nemocným u kterých byla standardní léčba pro danou indikaci vyčerpána, kteří měli přetrvávající potíže.

Soubor nemocných

Studie byla provedena v interní a kardiologické ambulanci v Českých Budějovicích. Soubor nemocných tvořili 2 skupiny pacientů, jednak hypertonici, jednak nemocní s anginou pectoris.

V první skupině bylo 24 pacientů, ve druhé 22.

Mezi pacienty s hypertenzí bylo 16 žen a 8 mužů, průměrný věk byl 56±7 let byli léčeni 3,6(±0,8) preparáty, délka trvání hypertenze byla 11,5(±4,5) let.

Dostali preparát TIAN MA GOU TENG WAN. Při indikaci preparátu jsme vycházeli z přetrvávajících klinických symptomů a ne zcela korigovaného krevního tlaku. Indikace se neúčastnil lékař, vzdělaný v tradiční čínské medicíně, tu prováděl kardiolog, jen s přihlédnutím k možnému benefitu preparátu. Všichni nemocní uvedli při indikační návštěvě některý z těchto stesků:

• Bolesti hlavy
• Tinitus
• Podrážděnost či nervozitu či mírné otoky kotníků

Průměrný tlak na počátku studie byl v tomto souboru 152/88 (±14/7).

Ve druhé skupině pacientů s ICHS a anginou pectoris bylo 8 žen a 14 mužů. 19 z nich bylo po kompletní revaskularizaci myokardu, z toho 12 po operaci a 7 po PTI.

Všichni měli betablokátor a Anopyrin, 20 dlouhodobě působící nitráty, 2 zbývající molsidomin. Kalciové blokátory mělo 15 nemocných, 16 pacientů dostávalo trimetazidin.

I při této komplexní terapii měli oprese na hrudníku, nebo typické stenokardie, průměrná spotřeba nitroglycerinu byla 2(±0,8) tablety za týden.

Všichni měli některý z těchto subjektivních symptomů: typická či atypické bolesti na hrudi, dušnost, palpitace. Nebyli zařazeni nemocní, kteří měli při indikační návštěvě nové změny na ekg, či zhoršení typické anginy pectoris. Všichni nemocní byli stabilizovaní. Ani u těchto nemocných nepoužíval kardiolog specifickou čínskou diagnostiku či vodítka, v mezích možností jen bral v potaz náznak centrální cyanosy, barvu jazyka.

Dostali preparát DAN SHEN YIN WAN. Všichni nemocní obou skupin podepsali informovaný souhlas, byli vybaveni preparátem na minimálně 3 měsíce léčby, v dávkování 3x8 kuliček denně. Dostali tištěné poučení o formě preparátu firmy TCM Herbs, kuličkách typu WAN a písemné poučení kardiologa o smyslu této přídatné léčby.

Celková doba léčby byla 5(±1,2) měsíce. Všechny problémy mohli nemocní kdykoli konzultovat s ošetřujícím lékařem přímo či telefonicky. Všichni se dostavili na pravidelné návštěvy po třech a šesti měsících. Součástí kontrol byla vždy anamnéza, fyzikální vyšetření a kontrola ekg křivky, u 32 pacientů je k disposici i kompletní laboratorní kontrola.

Na konci sledovaného půlročního období vyplnili všichni jednoduchý dotazník, zaměřený na subjektivní pocity a jejich změnu během užívání preparátu, na kontrolu krevního tlaku a četnost bolestí na hrudi a spotřebu tablet nitroglycerinu. Další otázky se týkaly bolestí hlavy, dušnosti a otoků, nemocní měli možnost slovně vyjádřit změn u stavu.

Výsledky

Návratnost dotazníků byla 100%, všichni nemocní se dostavili na pravidelné kontroly.

Ve skupině léčených hypertoniků přerušili pro nežádoucí účinky léčbu 2 pacienti, tj. 8%, ve skupině kardiaků s anginou pectoris to byl jeden nemocný, tedy 4,5%

V první skupině šlo o dvě ženy, které léčbu přerušily proto, že potíže, udávané na začátku aktivní terapie, tedy bolest hlavy a nervozita, se nelepšily, nepokládaly tedy terapii za přínos, mimořádné vedlejší účinky ale nepozorovaly. Obě vysadily preparát po 4 týdnech.

Jeden nemocný s anginou pectoris, který přestal preparát brát, byl zneklidněn při pravidelné kontrole protrombinového času. Byl warfarinizován, a po měsíci užívání se zhoršila kontrola INR, z předchozí hodnoty 2,55 se zvýšila na 3,8. Jiné možné dietní či lékové vlivy nemocný popíral.

Ve skupině hypertoniků

• Subjektivní zlepšení udávalo 16 nemocných (67%), 6 pacientů neudalo výraznou změnu stavu.
• V popisech zlepšení dominovalo zmenšení bolestí hlavy, ve třech případech došlo ke zlepšení tinitu či hučení v uších, 8 nemocných udávalo zmenšení nervozity a lepší spánek.
• Při zachované standardní medikaci došlo ve třetím měsíci k poklesu tlaku o více než 10/5 u 11 pacientů, tedy u 46% léčených hypertoniků. U dvou z nich jsme mohli dokonce vysadit jeden lék ze čtyřkombinace.
  
  

Ve skupině kardiaků s anginou pectoris

• Léčbu hodnotilo positivně 17 nemocných (77%). Tito pacienti udávali zmenšení četnosti záchvatů bolesti na hrudníku nebo spotřeby tablet nitroglycerinu. 5 pacientů udalo i zlepšení dechu, 3 pozorovali ústup edémů DK.
• U žádného nemocného jsme během sledovaného období nepozorovali změny běžných laboratorních ukazatelů - KO, hladiny minerálů a kreatininu, jaterních testů. Vzhledem k tomu, že během studie byly volně měněny dávky ostatních medikamentů včetně statinů a fibrátů, nelze hodnotit změny krevních lipidů a vliv terapie a dyslipoproteinémii.
  
  

Diskuse

Ne všechny symptomy se u nemocných v kardiologické a interní ordinaci daří beze zbytku ovlivnit moderní medikamentózní terapií, změnou pohybové aktivity a dietou.

U řady pacientů i přes komplexní přístup a využití všech léčebných metod, včetně revaskularizace u nemocných s anginou pectoris, některé symptomy přetrvávají. Zajímavou možností pro tyto pacienty potom je kombinace klasických léčebných prostředků s využitím alternativních možností, jakou je třeba fytoterapie. Herbální medicína se rozšiřuje po celém světě, využívají se různé zdroje. Máme tedy k disposici i pomocnou terapii rostlinnými přípravky, dováženými z Číny, které jsou považovány za dietní doplňky. Ve své původní vlasti je využití léčebného účinku bylin součástí tradičního systému terapie, která se zdokonalovala během staletí, je úzce svázána se specifickým diagnostickým přístupem a filosofií léčby. Účinek bylin je klasifikován podle jejich vlivu na energetické funkce a kvality, je popisován jako „ohřátí, ochlazení, vyčištění, tonizace“. Analytické metody v USA i v Evropě dokázaly v těchto bylinách objevit oleje, minerály, vitamíny, a řadu jednotlivých léčiv, mnohdy velmi komplexních.

Čínská medicína byliny často kombinuje, využívá jejich synergického účinku, rozpoznaného během staletí. Takové směsi představují i kuličky WAN, které se snadno užívají, jsou odolné vůči plísním, jejich složky jsou dobře definovány.
Sjednotit diagnostické postřehy kardiologa a čínský léčebný návod je obtížné. Přesto jsme se snažili vytipovat skupiny nemocných, u kterých jsme téměř vyčerpali možnosti klasické západní medicíny a kteří zůstávali symptomatičtí, měli navíc právě ty symptomy, které čínský lékař využívá při indikaci příslušné bylinné směsi.

Předkládaná malá studie je otevřená, se všemi nectnostmi takového přístupu. Jsme přesvědčeni, že placebový efekt je u nemocných, nastavených na kombinační klasickou farmakoterapii již omezen, vyčerpali jsme před nasazením této pokusné terapie i naše možnosti psychoterapie. Subjektivní zlepšení 67 % u hypertoniků a 77% a kardiaků s angínou pectoris pokládáme za velmi pravděpodobný doklad positivního účinku na subjektivní symptomy, u 46% hypertoniků byl zaznamenán i signifikantní pokles krevního tlaku.

Za hlavní smysl studie považujeme průkaz minimálního výskytu vedlejších účinků. Přídavek uvedených bylinných směsí se jevil jako bezpečný i u nemocných hypertoniků s vícečetnou kombinací klasických léků, což platí i pro kardiaky s anginou pectoris.
Jediným závažnějším vedlejším účinkem bylo náhlé zvýšení INR u warfarinizovaného nemocného. Můžeme spekulovat k interakci s Dan Shen, tedy kořenem Salvia milthiorhiza, který obsahuje řadu sloučenin, majících vliv na krevní srážení.

Závěr

Otevřená studie na 46 nemocných s těžší formou hypertenze a anginy pectoris prokázala možnost použití výše uvedených bylinných směsí k symptomatickému zlepšení obtíží nemocných, signifikantně se zlepšily i některé objektivní ukazatele, hodnoty krevního tlaku, spotřeba tablet nitroglycerinu. Nezastihli jsme žádné závažné vedlejší účinky, nezjistili jsme žádná rizika lékových interakcí.

15.1.2005

MUDr. Pavel Havránek
Kardiologická a interní ambulance
Riegrova 13
37001 České Budějovice

Nobelova cena za čínskou medicínu.