Yi Mu Cao
Žila byla, taktak že přežila, jedna chudobná matka se svým jediným majetkem - nezbedným desetiletým synkem. Aby vší té nuzoty nebylo dost, již od synova narození jí vážná nemoc brala všechnu radost a jen zvyšovala života bídu a útrpnost. Příčina nesnesitelných břišních bolestí a silně pokulhávajícího menstruačního cyklu pak byla prozaicky zrozena bezprostředně poté, co svou jedinou ratolest přivedla na svět, neboť se v jejích útrobách utvořila bez patřičné léčby neodstranitelná krevní sraženina. Chlapce se den co den hluboce a stále hlouběji dotýkalo pozorovat svoji drahou matku, jak trpí v jen těžko skrývaných bolestech. Snažil se ji tedy čím dál naléhavěji přesvědčit, by neváhala a k lékaři co nejdříve vyrazila a svojí tělesnou schránku opětovně „vyspravila“. Nebohá žena však syna s poněkud křečovitým úsměvem na tváři a hlubokým žalem v tonoucích očí odbyla, že nic takového si nemohou dovolit a že přece „nějak bylo, nějak bude“.
Chlapec však během jednoho obzvláště bolestivého a pochmurného dne již utnul odkládání nevyhnutelného a vypravil se za bylinným lékařem potajmu sám na vlastní pěst. Koupil od něj potřebnou bylinu, přiváděje sebe na naprostou mizinu a uvařil pak patřičně silný extrát, jež záhy podal k předčasně vrásčitým matčiným ústům, by mohla léčivý nápoj pozřít skrze svůj naprázdno tolikráte polykající jícen. Drobná úleva se dostavila ihned po absolvování tohoto prvotního ozdravného rituálu. Povzbuzen očividnými více než pozitivními výsledky, běžel chlapec opět za mistrným léčitelem, tázaje se ho, kolik by stálo maminčino plné uzdravení. Lékař, po patřičném přeptání se a prozkoumání maminčina stavu konstatoval, že by vše úhrnem sakumprásk vyšlo na 500 liber rýže. Rozesmutněn byl tak chlapec, neb v jeho představách končili měrné jednotky na hrsti rýže a děravém pytli s prosem. Náhle se však rozbřesklo v hochově mladistvé mysli a ujistil tohoto mistra své lékařské branže, že poté, co jeho matku vyléčí, jistě mu onen půl tisíc liber té nejzrnitější rýže vyplatí. Léčitel si nejdříve zkoumavě prohlížel vskutku nemovitě vyhlížejícího chlapce. Po chvíli však přistoupil na to, že matku z gruntu vyléčí.
O půlnoci následující hvězdné noci pak vyrazil lékař do nedalekých strmých hor do míst, kam se doposaváde odvážil pouze on sám. Chlapec však tu noc ani oka nezahmouřil a sotvaže umný sběrač bylin překročil svůj práh, vydal se pokradmu a ve skrytu v jeho šlépějích. Šli vskutku cestou necestou, přeskakovali šumící říčky, přelézali ostrá skaliska, prodírali se hustými houštinami a nebýt vše jasně osvětlujících nebeských těles, hoch by zajisté svůj sledovaný objekt kdesi v černotě nenávratně ztratil. Šli jako lidská bytost, jež si na poušti neuvědomuje svůj stín - tak nehlučně a nenápadně sledoval „stinný chlapec“ svůj vyhlédnutý cíl. Konečně poznenáhlu došli na mýtinu, skrytou v nitru rozervaných skal. Zde lékař nasbíral plnou náruč jisté nenápadné rostliny. Chlapec počkal dobře maskován ve skalní puklině a sotvaže první sběrač odešel, vystřídal ho na jeho místě a naplnil bylinou celý svůj notně již zalátovaný a záplatami pokrytý tlumok. Již za ranního rozbřesku došel na smrt unaven, ale k smrti šťasten do svého domova.
Příštího dne, právě když stálo slunce v nadhlavníku, přišel lékař do jejich nuzné domácnosti, by vnesl uzdravením alespoň trochu oné radosti. Chlapec však zkroušeně bylinnému odborníkovi pravil, že se mu zřejmě nepodaří sehnat onu požadovanou půl tunu rýže. Léty protřelý doktor s porozuměním přisvědčil a alespoň jako malý závdavek dal chlapci hrstku oné včera čerstvě natrhané bylinky. Poté na chlapce mrkl svým dobráckým okem a odešel za svými dalšími povinnostmi a pacienty. Lékařovo mrknutí pak v hochově mysli ještě dlouho rozechvívalo rozporuplné pocity...
Nicméně milované mamince byliny v patřičném množství i poměru povařil a dříve než by se i ten největší optimista nadál, ji tento léčebný postup uzdravil. Od těch dob je bylina nazývaná „dobrou pro matky“, jež též vyléčí v krajině břišní všechny zmetky i zmatky.
MUDr. Petr Hoffmann