1. Jezte jídlo – tedy opravdové jídlo, ne průmyslově zpracované konglomeráty a polotovary plné chemie a jim podobných ingrediencí, jež jsou našemu organismu „od přírody“ (a přírodě vůbec) na hony vzdálené jako jsou rafinované cukry (jež jsou vskutku „rafinované“), ztužené tuky, rafinovanou bílou mouku (neboť „čím je chleba bělejší, tím dříve budete na prkně“ – viz dnešní problém celosvětově rozšířené celiakie) a celá řada dalších moderních „pochutin z rafinérií…“ Prostě nečerpejte své pohonné hmoty na stejném místě jako auta!

Jezte živé jídlo – jídlo, které se přirozeně (a tedy rychle) kazí, neboť jen takovéto potraviny obsahují přirozené plísně a baktérie, jež napomáhají vyvažovat vnitřní prostředí v našem organismu jako kupř. nepasterizované mléko (z kontejneru), nepasterizované (kroužkové) pivo apod. Našemu vnitřnímu prostředí v organismu jsou naprosto cizí všechny ty chemické emulgátory, stabilizátory, aromatizancia, konzervanty  a další chemikálie. Jezte jednoduché jídlo – které obsahuje ne více než 5 složek – platí, že čím více ingrediencí balené potraviny obsahují, tím více byly průmyslově zpracovány.

4. Jezte rostlinné jídlo – o tom, že rostlinné potraviny našemu tělu prospívají (na rozdíl od dnešní nadměrné spotřeby masa), není pochyb, obzvláště pak tzv. zelené zeleniny a hlavně luštěniny. A navíc jsou i méně „nasyceny energií“, kterou má současný člověk přehršle, tzv. v nadbytku a která vede pak k celé řadě civilizačních tělesných a duševních nemocí.


5. Jezte domácí jídlo – pokud se stravujete po levných restauracích a závodních vývařovnách, vězte, že za kvalitu se platí - to jenom my, Češi, nechceme utrácet za kvalitu na úkor kvantity – tedy plaťte víc a jezte míň.  Nelze uvařit za málo peněz hodně muziky! V tom případě jsou nejlepší bioprodukty z ověřených biofarem, případně úplně ideální pak z vlastní zahrádky či dvora, vlastnoručně uvařené a „vlastnoústně zkonzumované“ (s dobrými lidmi, jež dotvoří tu pověstnou třešničku na dortu).


6. Jezte střídmě – v dnešní době platí více než kdy jindy aneb kdo pomalu jede, dále dojede. Podstatu lahůdky tvoří první sousto, ne poslední. Kdo jí méně, více vše vychutná. Vždy se člověk cítí lépe lehce hladový než mírně přejedený!


7. Jezte pestře – zkuste si někdy sepsat za týden, jak fádní a omezený je náš výběr potravin.


8. Jezte pravidelně – pouze pravidelnost, tedy i určitý řád a pořádek, a to nejen v jídle, přináší našemu tělu pocit harmonie.


9. Jezte pomalu – jen tak máte požitek a zážitek z jídla (gurmáni Francouzi či Italové by mohli vyprávět) a jen tak se i dostaví dříve pocit sytosti a tedy sníme méně a cítíme se lépe. Zbytečná je pak otázka: Najedl jsem se k prasknutí? Ale na místě je pak věta: Utišil jsem hlad a pochutnal jsem si!


10. Jezte v dobrém rozmaru, s dobrými přáteli a u jídelního stolu (to není tam, co stojí počítač). Raději jezte v klidu (bez stresu) a hlavně s dobrou náladou nezdravého buřta, než když vystresovaní (stažení, ustrašení či ve zlosti) zdlábnete rádoby zdravou brokolici – nemusíte hádat 2x, co je pro náš organismus menší zlo.


11. Jezte bez extrémů - v případě, že občas porušíte zásady zdravé životosprávy, tak se nic zásadního nestane, pokud je organismus dostatečně zdravý takovýto exces vykompenzovat. Pokud však je „posvícení“ častěji či organismus nemocný, následky se dostaví dříve či později v podobě nemoci. Dobré je tedy po takovýchto hodech nastolit na několik dní přísnější režim a utáhnout si opasek.


12. Jezte a dopřejte si, neboť požitek z jídla je jedním z důvodů, proč jíme (nejen kvůli hladu). Takže všeho s mírou…včetně střídmosti!

A nikdy nezapomeňte snídat, a to správně! Ráno je vždy zapotřebí nejprve „v kamnech zatopit, postupně rozpálit kotel, aby kamna dobře spalovala po celý den, a pak teprve na kamnech vařit“. A tak funguje i naše zažívání: pokud k rozdělání ohně použijeme „mokré dříví“ (tzv. potraviny přinášející vlhko a chlad jako jsou jogurty, sýry, syrové ovoce a zelenina, ovocné džusy, zelený čaj…), nebo naopak „rozděláme ohýnek pomocí benzínu“ (tzv. potraviny přinášející oheň jako je černá káva či alkohol), pak obojí je špatně a má na naše zažívání a celkový chod organismu neblahý vliv. K rozdělání ohně je zapotřebí i „suché dříví“, v našem případě obilné kaše se skořicí (kupř. jahelné, ovesné, kukuřičné, rýžové, pohankové…) nebo teplé polévky, kupř. hovězí či zeleninové vývary. V tom případě lze pak během dne (od 11. do 15. hodiny) pozřít i leccos „nezdravého“, aniž by nás to nějak zásadně poškodilo na zdraví (pneumatika či mokré dříví také shoří v dobře rozdělaném ohníčku...).