Vždy, když se blíží jaro, má většina populace tendenci snahu se jakýmkoliv způsobem „pročistit“. Je to naprosto přirozená reakce přírody (a tedy i každého člověka), aby po zimním „ukládání“ došlo i na jarní „vykládku“ a tím rovněž nastolení rovnováhy jak v přírodě, tak i v našem organismu. Pokud se toto nestane, pak člověk nejedná v souladu s přírodou, nesouzní, nerezonuje a následky se dříve či později (většinou však brzy) dostaví kupř. ve formě únavy či nedostatku elánu a energie.

Náboženství (a strava) není opium lidstva

Doporučení určitých stravovacích omezení či půstů najdeme téměř v každém náboženství. Ty byly (a jsou) velice pragmatické a i praktické - půst podmiňuje tedy nejen fyzický, ale i duchovní růst každého jedince a člověk se tak může více zkoncentrovat na nepozemské myšlenky 2. signální soustavy, zastavit, zamyslet, podumat o smyslu bytí…prostě nejen chlebem živ jest člověk! Všechna velká náboženství, která přežila do dnešních dní, mají obdobu půstu. Jedna z věcí, jež prodlužuje lidský život, je omezení příjmu potravy. Kupř. při testech na opicích, které měly snížený příjem potravy, se ukázalo, že se tím jednak prodlužuje život a jednak se tím i prodlužuje doba, po kterou člověk zůstává zdravý. Křesťanské náboženství je nám nejen stravou nejbližší (rozhodně více než kupř. židovské šábesy či muslimské ramadány) a také sleduje i stravu dle ročních období, dle fáze měsíce a dle klimatického pásma. Proto po různých svátcích, kdy je dovoleno více se přesycovat, následují zcela logicky zase různá omezení - kupř. po karnevalovém veselí v zimě přichází období masopustu, aby o Velikonocích si zase vše člověk vynahradil, před Vánocemi zase střídmé období vystřídá štědrovečerní večeře, božíhodové pokrmy, silvestrovské debužírování atd. Vše se však neděje jen tak bez ladu a skladu, ale má to svůj velice sofistikovaný základ, založený rovněž na pozorování přírody, neboť jen ve zdravém těle sídlí zdravý duch a naopak. Proto i kupř. pomasopustní omezení, tradiční křesťanský půst, který radí nekonzumovat maso 42 dnů před Velikonocemi, začíná každý rok vždy jindy (Popeleční středou), neboť příroda (a měl by i člověk) se řídí dle Přírody, v tomto případě dle fáze měsíce. A tento půst je vhodný naprosto pro každého, když už pro nic jiného, tak alespoň pro „vyčištění se“ po náročném vánočním a zimním období ukládání a kompostování (Přetrvávající škodlivý činitel v organismu PPF).

Stravování dle ročních období

Zde se časově shoduje TCM a křesťanství, neboť dle TCM je tzv. 5 ročních období - jaro, léto, pozdní léto, podzim a zima a mezi nimi je vždy přechodová fáze, trvající cca 14 dní, tzv. DOJO období. Dodržovat „půst“ čili určité stravovací omezení v této přechodové fázi DOJO je více než klíčové, neboť právě v této době se „vaří voda“ a „láme chleba“ na další období. Pokud však nedodržíme určité stravovací zásady v tomto časovém úseku, náš organismus nezvládne až tak hladce „přechod“ z jednoho období do druhého, což se v organismu projeví jako metabolický nesoulad a v praxi vede i k různým fyzickým a psychickým potížím. A přitom je to vcelku jednoduché - stačí dodržovat určitá pravidla, viz. Stravování dle ročních období.

Jaro je nejlepší doba na očistu

Takže kupř. v postním období (detoxikaci) na jaře, které patří dle čínské medicíny elementu Dřeva (dráhy jater a žlučníku) by strava měla býti značně odlehčená a tzv. zelená. Vhodné je proto zařadit do jídelníčku hojně zeleniny, hlavně zelené a nejlépe vždy čerstvé (čínské zelí, špenátové listy, mangold, čekanka, rukola, kedlubny, brokolice, cibule, pampeliškové listy, rebarbora), čerstvé výhonky (ze soji, řeřichy, vojtěšky, mungo fazolí), z luštěnin jsou obzvláště vhodné mungo fazole, jež čistí vlhko a horko SHI/RE a horké toxiny RE DU z krve XUE a kysané zelí, obzvláště šťáva z něho (nejlépe vše domácí). Vhodné je i popíjení mátového čaje. Doporučuje se i hojně omezit sladkosti a maso, hlavně červené, které by se mělo jíst tak 1x týdně. Lze jej nahradit bílým masem, jako jsou ryby, králík, domácí drůbež. Vyhnout se i tučným a těžkým pokrmům, omezit slaná jídla a solení. Doporučuje se zařadit větší než malé množství dušené či kratší dobu vařené zeleniny a to pokud možno ke každému jídlu, např. dle doporučení Zdravého talíře. Anebo alespoň v tomto období vyloučit veškerý alkohol a veškeré polotovary, a tím se vyvarovat i různých aditiv, éček, konzervačních látek, barviv… Když už tedy nebudeme svoji tělesnou schránku („popelničku“) nijak zásadně na jaře „čistit a vyklápět“, tak tímto mírným omezením nebudeme zase do ní alespoň ještě přidávat. Čím více toho v této době z naší popelničky vyčistíme, tím více pak po celý zbytek roku ji zase můžeme zanášet.

Mezi jednotlivými ročními obdobími zůstává cca 14 nezařazených dní. Jedná se o tzv. DOJO. V těchto dnech vládne element Země (dráha sleziny a žaludku) a harmonicky převádí jedno roční období do druhého. Toto období je neobyčejně vhodné právě k detoxikaci a současně tím i k posílení sleziny a žaludku. Nejlepšími pomocníky nám budou potraviny elementu Země (potraviny se sladkou či fádní chutí a žlutou barvou). Většina potravin by se měla vždy (nejen v DOJO fázi) konzumovat v uvařeném, nikoliv v syrovém stavu. Lehké povaření usnadňuje trávení a živiny v potravě obsažené v potravě se pak i snáze vstřebávají.

DO(JO)poručené potraviny

Jídla, která posilují dráhu sleziny PI, neboť vyživují energii čchi QI a krev XUE a vylučují nadměrné a škodlivé vlhko SHI, horko RE a hlen TAN z organismu, jsou tato:

• veškeré pícniny - slzovka, jáhly, pohanka, cizrna   (falafel, hummus), kukuřice (polenta), quinoa, amarant, rýže celozrnná, natural, Basmati, černá, červená či dlouhozrnná (vždy však rýži jen lehce povařit tzv. „al dente“, ne rozvařit. Též nepoužívat rýži předvařenou či bílou kulatozrnou rýži)
• zelenina - sladce chutnající druhy zeleniny jako jsou dýně (Hokaido), cukety, mrkev, sladké brambory (batáty), topinambury, maniok
• veškeré luštěniny (čočka, hrách, fazole...)
• obiloviny (optimální je oves, neboť obsahuje ze všech obilovin nejméně lepku), ječné kroupy, ječné těstoviny
• koření (koriandr, petržel, majoránka, saturejka, oregano, fenykl, římský kmín, pískavice řecké seno, kari listy, muškátový oříšek, skořice, zázvor, lékořice, vanilka)
• ovoce - rozinky, mandle, ořechy, sladká jablka, granátová jablka
• ostatní - tofu, ječný slad (Sladěnka nebo Sladovit)

Další zásadou je střídmost, pestrost, pravidelnost, nejíst ve spěchu, ve stresu, jíst s radostí, v příjemném prostředí, jíst jen tolik, kolik potřebujeme, vyhýbat se hladovění i přejídání, vařit jednoduchá jídla a nemíchat příliš chutí dohromady (jako kočička s pejskem při vaření dortu…).

Zátěže nesmí převzít otěže

Jídla, která nejvíce zatěžují dráhu sleziny PI, neboť přinášejí nadměrné vlhko SHI, horko RE a hlenem TAN do organismu, jsou tato:

• veškerá jídla z bílého cukru (tj. sladkosti, cukrovinky, čokolády)
• veškerá jídla z bílé mouky (chléb, pečivo, těstoviny…)
• veškeré výrobky z pasterizovaného kravského mléka (mléko, šlehačka, tavené sýry, dlouhotrvanlivé jogurty, lipánky, nepřepuštěné máslo...). Naopak nepasterizované či domácí mléko a čerstvé výrobky z něho v malé míře jsou prospěšné (čerstvé přírodní sýry, jogurty, podmáslí, tvaroh…)
• veškerá pečená, smažená, grilovaná a fritovaná jídla (masa, sýry, hranolky, steaky...)
• veškerá syrová zelenina a syrové ovoce (vždy by se měly konzumovat lehce podušené, povařené…)
• veškeré chladné nápoje (z ledničky, s kostkou ledu…) veškeré sladké nápoje (limonády, koly, džusy…), zmrzlina (pokud možno ji konzumovat s kořením kupř. skořicí či trochou alkoholu…).

Většina potravinových alergií se dle TCM projevuje jako určitá forma nedostatečnosti energie čchi sleziny PI QI XU s horkem RE nebo vlhkem SHI nebo hlenem TAN. Není proto divu, že výše zmíněné potraviny, které jsou povětšinou zvlhčující a zahleňující, mají největší tendenci vyvolávat tyto alergie! Znáte sice ta ustálená česká rčení (Mlíko - do rakve víko… Cukr - tichý zabiják…Kdo pojídá hodně bílé mouky, ten bude brzy na prkně…), která mají však své opodstatnění při kvantitativní (nadměrném či jednostranném příjmu) nebo kvalitativní (chemicky ošetřené či chemicky zpracované) dysharmonii (viz Nejčastější stravovací potíže).

Chutná strava nemusí být vždy hutná

Zdá se vám to, že je nemožné se takto zdravě v Čechách stravovat? Stačí navštívit nejbližší prodejnu zdravé výživy, farmářské trhy, bioprodejny či vegetariánskou restauraci a vaše srdce jistě zaplesá nad nabídkou biopotravin, o nichž jste dříve neměli ani ponětí. Jde jen o to více se o tuto problematiku zajímat a nenechat se odradit či znechutit tzv. českými jedlíky ze svého okolí. Koneckonců toto jsou jen všeobecná doporučení, nejedná se o žádnou univerzální a jedině správnou dietu, vždy je vše individuální - co vyhovuje jednomu, nemusí též vyhovovat druhému. Každý si musí vysledovat svůj jídelníček sám a naučit se vycítit jakýmsi šestým smyslem, co mu prospívá a co ne. K tomu slouží i tato doporučení, která jsou vysledována čínskými lékaři po tisíciletí. Staří Číňané nenařizují žádnou askezi, nic nezakazují ani neupřednostňují, jen doporučují tak, aby vše bylo ku prospěchu a zdraví člověka. Proto i jejich zákonitosti jsou zcela logické, kupř. v zimě by se mělo jíst více masa, která zahřívají organismus, naopak v létě zase více ovoce a zeleniny, která organismus ochlazuje apod.

Ideální jídelníček

by mohl dle zásad čínské medicíny vypadat v době postní (DOJO období) kupř. následovně:

Ráno: je nejdůležitější snídaně pro dráhu sleziny a tedy i pro jídlo. VŽDY by měl člověk snídat a to pokud možno ve stejnou hodinu, ne ve spěchu a měl by si udělat na jídlo čas. Po ránu se doporučuje vždy teplé jídlo, nejvhodnější je jahelná kaše (nebo vařené obilné vločky či polenta) se skořicí a dušeným ovocem nebo rozinkami, event. se zeleninou, čerstvými bylinkami a houbami, uvařená ve vodě a předtím 3x spařená vodou (100g jáhel), která dokonale zasytí, je dietní a navíc perfektně posílí slezinu a vysuší nahromaděné vlhko v organismu. Člověk se pak cítí lehký, plný elánu a s radostí vyráží do nového dne vstříc novým zážitkům. Během několika dní se vytrácí nutkavá chuť na sladké a po několika týdnech zmizí i nadváha. Pro milovníky masa je možno posnídat i polévku z drůbeže nebo hovězího masa, doplněnou zeleninou nebo jáhly s přikusováním žitného kváskového chleba.

Poledne: po syté snídani až tak velký hlad v poledne již není a proto je možno zvolit kupř. jen lehký zeleninový sendvič (pokud možno teplý) či zeleninové rizoto z celozrnné rýže či dušené maso se zeleninou a mrkví

Večer: pokud možno opět v pravidelnou dobu (nejlépe kolem 18.00 hod.) se doporučují kupř. celozrnné bezvaječné nudle se zeleninou a houbami či tofu. Kolem 20.00 hod je možno si dopřát trochu přirozeně sladkého na dobrou klidnou noc jako jsou kupř. sušené nesířené rozinky, meruňky, fíky, sušené kokosové plátky apod.

Po celý den je vhodné popíjet (dle žízně) slabý zelený nefermentovaný čaj, který vylučuje škodlivé zplodiny z organismu, čímž snižuje překyselení organismu. Toto překyselení je produktem špatného trávení či nekvalitní stravy (jednostranné, zatěžující, nadměrné - sladkosti, bílé pečivo, mléčné výrobky, uzeniny, konzervy, grilovaná, smažená a pečená masa apod.) a vytváří veškeré předpoklady ke vzniku již zmíněného bažinatého podhoubí, tzv. vlhka a horka SHI/RE, které působí přímo destruktivně na veškerý organismus a je příčinou celé řady nemocí (zánětů, nádorů, chronických a opakovaných nemocí atd.).

Více také ZDE.

Jídlo má být především p(r)ožitkem radosti

Závěrem lze říci, že tradiční moudrost čínské dietetiky nás učí, že bychom měli jíst především zeleninu, pícniny a obiloviny a tuto stravu pak doplňovat malým množstvím od všeho ostatního (masa, mléka, vejce, ovoce, sladkostí…). Měli bychom pojídat především vždy teplou stravu, která není ani příliš sladká, ani příliš tučná, ani příliš vlhká, dobře ji rozžvýkat a jíst přiměřeně a umírněně. Na konci jídla vypít trochu teplé vody či teplého čaje a vyhnout se studeným, chlazeným či ledovým nápojům. Měli bychom jíst tak dobře, aby se nám i dobře žilo. Jídlo by mělo být vždy požitkem, prožitkem a přinášet radost. Nechť na to nikdy při svých gurmánských výletech a spanilých jízdách po jídelních lístcích nezapomínáme!

Více viz Zdravý pohled na zdravé stravování.

text: MUDr. Petr Hoffmann