Už od časů dynastie Qin (221 př. Kr.) vysílali čínští císaři do všech koutů světa badatele, vědce i dobrodruhy, aby objevili odvěký sen lidstva - elixír života. Dynastie, staletí i dobyvatelé přicházeli a odcházelia elixír života stále zůstával v hájemství neznámého. Až o mnoho staletí později, poté, co Říše středu šťastně přestála záměr Čingischánův, aby po vyhubení všech obyvatel se stala gigantickým pastvištěm pro mongolské koně, povšiml si jistý Zhu Xiao při hledání zdrojů, jež by zamezily častým hladomorům, že na jihu Číny rostoucí bylina Jiao gu lan má nad jiné posilující účinky. Tok času však též udivovalo, že v těchto jihočínských oblastech se lidé těší dobrému zdraví a dožívají se i sta a více let. Století se však muselo sejít ještě s dalším, než Li Shi Zhen popsal, že opět Jiao gu lan je toho tou největší příčinou. Jiao gu lan, zvaný též Gynostemma pětilistá, svou září projasňuje patero neblahých stavů - ty, kteří nezneváží svou nadváhu, i ty, kterým krev tepe nadmíru, sraženiny a tuky se rozmáhají přesmíru a podrážděnost nezná svou míru. Nejen pro ně je Nápoj pěti hvězd ušit - z nebeských elixírů i pozemských kořenů - na míru.
Jako by i zde zazníval příměr z jiné kultury, že není nutné býti obrem, jenž v pár krocích přejde celý svět, ale možná stačí se sám umenšit a coby trpaslík vnímat obrovské krásy světa ve vlastní zahrádce.

Jiao Gu Lan (Gynostemmae folium) z hlediska tradiční čínské medicíny posiluje energii čchi a ochlazuje horko.

MUDr. Petr Hoffmann